28. listopadu 2024 · Včelaření & příroda · Pavel Šimánek
Zima je pro včelaře obdobím přemýšlení a plánování, ale také zodpovědnosti. Chyby udělané na podzim se projeví až v únoru nebo březnu – a tehdy je na nápravu pozdě. Správná zimní příprava stojí na třech pilířích: zásoby, větrání a ochrana před myšmi.
Silná rodina potřebuje minimálně 15–18 kg medu nebo náhradní výživy na celou zimu. Kontrolu provádějte v říjnu – nadzdvihněte úl zezadu a odhadněte hmotnost. Úl s dobrou zásobou by měl vážit přes 35 kg (záleží na typu úlu).
Pokud zásoby nestačí, doplňte cukrový sirup (2 : 1) nebo kandys. Sirup podávejte nejpozději do konce září, aby ho včely stihly zpracovat ještě za teplých nocí. Kandys lze přidat i v lednu – přímo na rámky nad zimním chomáčem.
Tip z Klubu: Do průletkové lišty vložte kovovou myší zábranu a pod česnem ponechejte alespoň 8 mm průduchu. Rodina odepíše každou zbytečnou vlhkost sama – jen jí v tom nesmíte bránit.
Největší zimní nepřítel včel není mráz, ale vlhkost. Kondenzovaná voda na stěnách úlu způsobuje plísně a oslabuje celý chomáč. Proto:
Myš dokáže v zimním úlu nadělat obrovské škody – hluk ji nestresuje, protože chomáč je v klidu. Kovová myší zábrana s otvory 7–8 mm je povinná výbava každého úlu od října.
V oblastech s výskytem datla strakatého doporučujeme obalit boky úlu drátěnou sítí (oko 25 mm) nebo připevnit kovové plechy na nejzranitelnější plochy. Datel dokáže v jedné zimě provrtat i silnou stěnu a zničit celou rodinu.
Příští kontrolu naplánujte na únor – za prvního slunečného dne s teplotou nad 10 °C, kdy včely podnikají čistící vylety.